|
|
Vliv darunaviru a atazanaviru na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Hradecká, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Hradecká Školitel: PharmDr. Vokřál Ivan, Ph.D. Perorální podávání léčiv je v současnosti nejběžnější a nejpohodlnější způsob aplikace léčiv. Většina takto podaných léčiv se absorbuje ve střevě a následně proniká do systémové cirkulace. Absorpce léčiv může být ve střevě ovlivňována řadou faktorů. Mezi faktory ovlivňující vstřebávání léčiv patří například efluxní transportéry nebo biotransformační enzymy. V současnosti je asi nejvíce prostudovaným střevním transportérem P-glykoprotein (P-gp), který je schopen transportovat širokou škálu látek zpět do lumen střeva. Dalším faktorem ovlivňujícím vstřebávání léčiv je střevní metabolismus, který v první fázi probíhá často prostřednictvím enzymů z rodiny cytochromu P450, přičemž nejvíce léčiv je metabolizováno prostřednictvím CYP3A4, který je ve střevě také široce zastoupen. Aktivita efluxních transportérů i biotransformačních enzymů může být některými léčivy snížena (inhibice), nebo naopak zvýšena (indukce). To následně může vést k celé řadě lékových interakcí. Možné farmakokinetické důsledky indukce enzymu nebo transportéru závisí na konkrétní lokalizaci. Předpokládá se, že indukce střevního P-gp může výrazně snižovat biologickou dostupnost...
|
|
|
Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Podhorná, Pavla ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Podhorná Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Dexametazon je kortikosteroid, který má protizánětlivé, imunosupresivní a antialergické účinky. Mechanismus účinku dexametazonu spočívá v jeho schopnosti vázat se na intracelulární glukokortikoidní receptory, které jsou přítomny v mnoha typech buněk, včetně buněk střevní sliznice.Po navázání na tyto receptorydochází k jeho translokaci do jádra buněk a ovlivňování genové exprese. Tímto mechanismem je ve střevní sliznici schopen ovlivňovat také expresi genů, které jsoudůležité pro metabolismus a transport xenobiotik. Mezi nejdůležitější takovéto geny patří ABCB1, důležitý střevní transportér, a CYP3A4 významný biotransformační enzym.Jejich lokalizace ve stěně tenkého střeva může významně ovlivňovat absorpci perorálně podaných léčiv. Studium lékových interakcí na tomto transportéru a biotransformačním enzymu je důležité pro bezpečnou a účinnou farmakoterapii. Pro zjištění, zda má dexametazon vliv na expresi těchto genů ve střevní bariéře jsme využili metodu ultra-tenkých tkáňových lidských řezů. Tzv. precision-cut intestinal slices (PCIS)...
|
|
|
Vliv darunaviru a atazanaviru na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Hradecká, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Hradecká Školitel: PharmDr. Vokřál Ivan, Ph.D. Perorální podávání léčiv je v současnosti nejběžnější a nejpohodlnější způsob aplikace léčiv. Většina takto podaných léčiv se absorbuje ve střevě a následně proniká do systémové cirkulace. Absorpce léčiv může být ve střevě ovlivňována řadou faktorů. Mezi faktory ovlivňující vstřebávání léčiv patří například efluxní transportéry nebo biotransformační enzymy. V současnosti je asi nejvíce prostudovaným střevním transportérem P-glykoprotein (P-gp), který je schopen transportovat širokou škálu látek zpět do lumen střeva. Dalším faktorem ovlivňujícím vstřebávání léčiv je střevní metabolismus, který v první fázi probíhá často prostřednictvím enzymů z rodiny cytochromu P450, přičemž nejvíce léčiv je metabolizováno prostřednictvím CYP3A4, který je ve střevě také široce zastoupen. Aktivita efluxních transportérů i biotransformačních enzymů může být některými léčivy snížena (inhibice), nebo naopak zvýšena (indukce). To následně může vést k celé řadě lékových interakcí. Možné farmakokinetické důsledky indukce enzymu nebo transportéru závisí na konkrétní lokalizaci. Předpokládá se, že indukce střevního P-gp může výrazně snižovat biologickou dostupnost...
|
|
|
Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Mazurová, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Mazurová Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Při perorálním podání léčiv je jejich absorpce významně ovlivněna intestinální střevní bariérou. Tato bariéra exprimuje celou řadu efluxních a uptake transportérů, ale také biotransformační enzymy první a druhé fáze. Za nejvýznamnější efluxní transportér ve střevní bariéře můžeme považovat P-glykoprotein, který má širokou substrátovou specifitu. Z biotransformačních enzymů první fáze je to pak cytochrom P450 3A4. Jejich funkce spočívá v ochraně lidského organismu před toxickým působením xenobiotik, a to včetně léčiv. Řada klinicky významných léčiv působí ve vztahu k těmto proteinům jako substráty, inhibitory nebo induktory, což může mít za následek zvýšené riziko lékových interakcí. V lékárně nalezneme nepřeberné množství doplňků stravy nebo léčivých přípravků obsahující vitamin D. Je užíván pro správný vývoj kostí a zubů, pro správnou funkci imunitního systému nebo pro léčbu osteomalacie, křivice či osteoporózy. O jeho působení na expresi P-gp a CYP3A4 v lidském tenkém střevě je dostupné omezené množství informací. Cílem této diplomové práce...
|
|
|
Klinická klasifikace sekvenčních variant v nekódujících regulačních oblastech genů predisponujících ke vzniku karcinomu prsu.
Bubáková, Eliška ; Ševčík, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Pavel (oponent)
Inaktivace tumor supresorového genu BRCA1 příčinou vysokého celoživotního rizika vzniku karcinomu prsu a dalších malignit. Plošný genetický skríning indikovaných jedinců z vysoce rizikových rodin dovoluje identifikovat množství sekvenčních variant v dosud známých predispozičních genech. Většina nově nalezených variant dosud nemá jasný klinický význam a představuje tak z hlediska diagnostiky závažný problém. Část těchto variant se nachází i v nekódujících regulačních oblastech genů. Součástí procesu klinické klasifikace variant je jejich funkční charakterizace. Cílem této práce bylo vytvořit modelový systém pro funkční charakterizaci variant v nekódujících oblastech a následně ověřit jeho funkčnost. Modelový systém byl založen na cílené genové manipulaci pomocí ko-transfekce CRISPR- Cas9 a donorového konstruktu s částí sekvence genu BRCA1, ve které byly zavedeny analyzované modifikace, do U2 OS buněk. Tyto buňky v sobě mají stabilně vložený DR-GFP systém dovolující stanovit aktivitu homologní rekombinace (HR). Do U2 OS buněk se nakonec podařilo zavést monoalelické modifikace. Tyto modifikace se nacházely v oblasti sekvence Kozakové genu BRCA1. Nejdříve byla pomocí qRT-PCR stanovena exprese na úrovni mRNA BRCA1, která byla u všech buněk s analyzovanými alteracemi stejná. Dále byla stanovena exprese...
|
host ::
RSS.